Českému zemědělství, v současné době, chybí cca 5000 pracovníků. Podle informací, které zazněly na odborné konferenci „Zaměstnávání cizinců v zemědělství v roce 2025“, kterou, 21. října 2025, uspořádal v Praze Zemědělský svaz ČR, to vážně ohrožuje kontinuitu produkce a potravinovou bezpečnost České republiky. Protože, bez zahraničních pracovníků nebude možné zajistit stabilní výrobu potravin, zejména v živočišné výrobě, a to ani v souvislosti s rostoucími nároky na automatizaci a modernizaci výroby.

I letos se uskutečnila konference, na níž odborníci, z ministerstev zemědělství, průmyslu a dopravy, vnitra a dále z Agentury pro migraci a personální agentury AgroJobs, seznamovali přítomné zemědělce se současnou politikou státu, při hledání nových pracovních sil v zahraničí. To je především se zaměřením na změny v legislativě, kterou jsou, ve srovnání s podmínkami loňského roku, platné pro rok 2025.

Vždyť hledání nových pracovníků ze zahraničí není nikterak jednoduchý proces, jak ve svých vystoupeních potvrdili i přednášející experti. Proto také účastníci konference, při této příležitosti, vyjádřili názor, že získávání nových pracovních sil do zemědělství, nemůže být jen záležitostí zemědělců samotných, ale musí být i prioritou budoucí vlády!

Trh v práce v zemědělství je velmi specifická kategorie

V úvodu konference vystoupil vedoucí vnějších vztahů a tiskový mluvčí Zemědělského svazu ČR Michal Procházka, který nejprve omluvil neúčast předsedy Zemědělského svazu ČR Martina Pýchy, který se, týž den, zúčastnil protestní akce evropských zemědělců. To je u příležitosti zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku, kdy tito zemědělci protestovali proti návrhu finančního rámce Evropské unie a proti návrhu zemědělské politiky EU na příští období.

Michal Procházka nejprve uvedl, že trh práce v zemědělství, je velmi specifická kategorie, s tím, že zemědělství v současné době čelí nejen výzvám, které se týkají nejen ochrany životního prostředí a ekonomické udržitelnosti, ale jde i o výzvu z hlediska zajištění dostatku lidských zdrojů, zejména v příštích letech! Načež poznamenal, že otázka dostatku zaměstnanců, pro práci v zemědělství, se, v současnosti, stává vysoce aktuálním problémem. Přičemž úkolem zemědělců je, si zajistit nové pracovníky, tj. pro rostlinnou a živočišnou výrobu.

V zemědělství aktivně probíhá proces automatizace a robotizace

Michal Procházka zároveň upozornil, že, v současné době, probíhá výrazná transformace práce v zemědělství, kdy již mizí obrázek o tom, jde především o fyzickou práci, jako tomu bylo v minulosti. Nyní, již řadu let, zemědělství prožívá nástup a aktivní využívání nových technologií, včetně zavádění systémů automatizace a robotizace. To se plně odráží v automatizaci pracovních procesů s enormním využitím digitalizace. Pracovní procesy v zemědělství se, díky tomu, zrychlují. Konstatoval, že robotizace a digitalizace, v této době, postupuje stále kupředu, s tím, že, podle všech ukazatelů, v zemědělství jde již o nezadržitelný trend. Současně upozornil, že právě tato robotizace a digitalizace klade značné nároky na profil zaměstnanců. Zejména se to týká těch, kteří nyní, v zemědělství, scházejí.

Dále konstatoval, že zaměstnávání cizinců není jen o tom, že se, při hledání zaměstnanců, potká poptávka a nabídka. Ale jde o to, že zaměstnavatel hledá člověka určitého profilu. Když tohoto zaměstnance nenajde v České republice, tak ho hledá i v zahraničí.

Zahraniční pracovníci žijí v kulturně odlišném prostředí

Michal Procházka rovněž upozornil, že je zde ale problém, že zaměstnanci, které hledají agentury do výběrového řízení pro práci v českém zemědělství, nikdy nežili v České republice. Takže jde o to, že žijí v jiném prostředí, to je v odlišné kultuře, s jinými pracovními a životními návyky apod. Zkrátka, toto vše se musí, při hledání a výběru nových zaměstnanců vzít v úvahu. To je

„Proto také, právě toto, je jedním z témat, o kterém se během konference bude hovořit,“ uvedl k charakteristice obsahu konference. Přičemž měl na mysli otázky pracovně právní ochrany zahraničních zaměstnanců, to je, aby měli na pracovišti férové podmínky. Dále, aby tito zaměstnanci, dostávali mzdy na úrovni mezd, jako dostávají čeští zaměstnanci. To je ve stejné pracovní kategorii. Zároveň konstatoval, že by musejí být i sociálně zajištěni. To je, aby žili v důstojných podmínkách. Načež poznamenal, že je rovněž nutné zajistit, aby, u svých nových zaměstnavatelů, nepracovali v systému šedé ekonomiky. Přičemž dodal, že nejde jen o čistě etické otázky, které se týkají jen těchto zaměstnanců, ale jde i o otázku zajištění stability pro samotné zaměstnavatele.

Michal Procházka poté uvedl, že během konference vystoupí i zástupce Mezinárodní organizace pro migraci, který seznámí účastníky konference se svými zkušenostmi, z hlediska širšího rámce této problematiky, to je, že když zahraniční pracovníci, kteří k nám přicházejí pracovat, tak přicházejí do jiné země, často do jiné kultury, než na jakou jsou, ve své zemi, zvyklí. Načež dodal, že nejen pro ně samotné, ale i pro jejich rodiny, které zůstávají v mateřské zemi, jde o významnou změnu v jejich životě.

Bez zahraničních pracovníků se české zemědělství neobejde!

V závěru svého vystoupení Michal Procházka zdůraznil, že pokud by české zemědělství zůstalo bez pracovní síly, tak, při současném ekonomickém vývoje ve světě, zejména v Evropě, by mohlo sklouznout k vyššímu dovozu potravin ze zahraničí, což by ohrozilo naši potravinovou bezpečnost a značně snížilo naši soběstačnost při výrobě tuzemských potravin. Načež poznamenal, že při dovozu potravin ze zahraniční, zejména ze zemí mimo EU, nebude zajištěna kvalita potravin, jako tomu je v případě tuzemské produkce.

Dále upozornil na to, že ve svých důsledcích, snižování naší zemědělské produkce, by nakonec vedlo k tomu, že bychom již ani nemuseli mít tzv. živý venkov. Takže, podle zemědělců, je nutné vytvářet prostředí, aby práce na farmách byla atraktivní, aby to byla pro lidi, kteří se rozhodnou pracovat v zemědělství, byla technologicky zajímavá. A aby tato práce byla stabilní, a to jak pro české, tak i pro zahraniční zaměstnance.

Program Mimořádné pracovní vízum je doplňkovým nástrojem!

Jako první, v dopolední, odborné části konference, vystoupil Jan Srb z Oddělení zahraničně obchodní spolupráce Ministerstva zemědělství ČR, který se, ve svém výkladu, zaměřil na objasnění současných podmínek Programu mimořádné pracovní vízum. Konstatoval, že program je určen pro příslušníky z některých zemí, kteří u nás pracují v zemědělství, potravinářství a lesnictví, s tím, že tento program spadá do gesce ministerstva zemědělství. Poté poznamenal, že Program mimořádné pracovní vízum byl od počátku koncipován, jako doplňkový nástroj k dalšímu vládnímu programu ekonomické migrace, která je v gesci ministerstva průmyslu a obchodu.

Načež upřesnil, že Program mimořádné pracovní vízum je pobytový titul pro zaměstnávání zahraničních pracovníků v zemědělství, potravinářství a lesnictví, a který má přirozeně i svá specifika. To je například, že platí po dobu jednoho roku. Zároveň dodal, že program je, v prvé řadě, otevřen pomocným a nekvalifikovaným profesím, tj. na pozici 9 třídy v rámci klasifikace profesí.

Současně konstatoval, že Program mimořádné pracovní vízum neklade žádné nároky na minimální počet zaměstnanců. Ovšem tím, že, ze své podstaty, prakticky neumožňoval změnu zaměstnavatele, tak částečně omezoval fluktuaci. Načež zaměstnavatelům poskytoval, v rámci jejich podnikání, určitou dávku předvídatelnosti. Ale, na druhé straně, zemědělci, naopak, viděli jeho nevýhodu v tom, že nelze tento program, na rozdíl od zaměstnaneckých karet, prodlužovat, ale musí se o něho, opakovaně, žádat. Ovšem, zároveň dodal, že, s tímto specifikem, se někteří zaměstnavatelé, dokázali vyrovnat.

Zároveň uvedl, že ještě v roce 2020 o Program mimořádné pracovní vízum žádalo necelých 700 žadatelů. O rok později již bylo podáno téměř 850 žádostí, s tím, že se to týkalo více než sta zaměstnavatelů, a to v rozličném spektru jejich ekonomických činností. Podle něho logicky převažovala zemědělská prvovýroba.

Program mimořádné pracovní vízum byl původně určen Ukrajincům!

Jan Srb dále uvedl, že Program mimořádné pracovní vízum byl původně určen jen pro státní příslušníky Ukrajiny. Ukrajinci totiž, již v té době, kdy vznikl, tvořili 40 % zahraničních pracovníků v České republice, to je rozhodující procento těch, kteří se u nás ucházeli o práci. Ale, v únoru 2022, vojska Ruské federace násilně vstoupila na území Ukrajiny, což znamenalo, že byla pozastavena dosavadní vízová agenda, včetně Programu mimořádné pracovní vízum. Tento program byl znovu obnoven až v lednu 2024. Podle Jan Srba již v té době, to je, po zahájení ruské invaze, pobývalo, na území České republiky, přes 370.000 ukrajinských uprchlíků, a to v systému dočasné ochrany. Přičemž 120.000 z nich bylo v pracovním poměru. V současné době je u nás, těchto ukrajinských uprchlíků, v pracovním poměru přibližně 180.000. V zemědělské prvovýrobě jich, podle odhadu ministerstva práce sociálních věcí, pracuje něco kolem 6000 osob. Připočteme-li k tomu potravinářství, jejich něco přes 11.000 osob, což zhruba odpovídá počtu Ukrajinců, kteří, v českém zemědělství a potravinářství, pracovali v období 2020 až 2023. Načež dodal, že v těchto počtech se odrazila nová úprava pro vycestování z Ukrajiny. Týká se to mladých Ukrajinců ve věku od 18 do 22 let, kteří tak, nyní, mohou volně vycestovat do zahraničí.

Program mimořádné pracovní vízum je otevřen i jiným národům!

Podle Jana Srba je Program mimořádné pracovní vízum, od roku 2024, otevřen i pro jiné národy, a to konkrétně pro pracovníky z Moldavska, Gruzie, Severní Makedonie a Bosny a Hercegoviny.

Načež konstatoval, že pomoc našim zemědělcům, při hledávání partnerů na vyhledávání pracovníků ze zahraniční, nabízí i kancelář CzechTrade, to je agentury na podporu volného obchodu. Přičemž poznamenal, že Programu mimořádné pracovní vízum konkurují i dlouhodobá, sezonní pracovní víza, která byla, na žádost zemědělců, prodloužena z původních 6 na 9 měsíců. Načež dodal, že je zřejmé, že úlohu Programu mimořádného pracovního víza, do značné míry, převzaly víza dočasné ochrany.

Poté Jan Srb zdůraznil, že Program mimořádné pracovní vízum by měl, do budoucna, řešit situaci Ukrajinců, žádajících o pobyt u nás, ve dvou oblastech. První oblasti se týká toho, zda by na Mimořádné pracovní vízum, mohli přecházet nejen držitelé dočasné ochrany, ale také držitelé víz pracovníků „trpěných“ v zemědělství. Podle něho se to týká Ukrajinců, kteří v českém zemědělství, v době invaze, již pracovali. Přitom, i nadále pracovat zůstali, a zaměstnavatelé jsou na ně zvyklí.

Druhou oblastí, na kterou ministerstvo zemědělství, ve svých navrhovaných opatřeních, míří, je, v případě Ukrajiny, výjimka, která se týká podání žádosti o pobyt u nás, kdy se dosud žádá na území Ukrajiny. Jinými slovy, to znamená, aby bylo možné o mimořádné pracovní vízum žádat i v České republice. Načež poznamenal, že je možné, že nová vláda priority v oblasti pracovní migrace nastaví trochu jinak, než tomu bylo dosud. Ale, jak dodal, věří tomu, že české zemědělství bude zahraniční pracovníky potřebovat i nadále.

V závěru svého vystoupení uvedl, že všechny informace k mimořádnému pracovnímu vízu jsou dostupné na webových stránkách ministerstva zemědělství.

Odborný program konference pokračoval dalšími vystoupeními

Poté, postupně vystoupili další účastníci odborné části konference. Jako třetí řečník v pořadí se ujal slova Lukáš Prokeš Odboru evropského a mezinárodního práva Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, který hovořil na téma „Možnosti využití vládních programů ekonomické migrace v oblasti zemědělství“. Konkrétně rozvedl změny, které nastaly, oproti loňskému roku, v Programu kvalifikovaný zaměstnanec pro společnosti zaměstnávající středně až nízko kvalifikované pracovníky z Ukrajiny, Srbska, Mongolska, Filipín, Černé Hory, Moldavska, Kazachstánu, Indie, Arménie, Gruzie, Severní Makedonie a Thajska. Zároveň doplnil, předchozí informace Jan Srba k Programu mimořádné pracovní vízum pro státní příslušníky některých států, pracujících v zemědělství, potravinářství nebo lesnictví. Současně poukázal na pomoc, kterou nabízí agentura CzechTrade, ve spolupráci s MPO, k pomoci při hledání partnerů, kteří by zajišťovali pro zemědělce nábor nových pracovníků ze zahraničí. Přičemž, konkrétně, a to jak v Programu Kvalifikovaný zaměstnance, tak i v Programu klíčový a vědecký personál, upřesnil změny, k nimž, oproti loňskému roku, došlo. Dále se věnoval se i vysvětlení změn v Programu vysoce kvalifikovaný zaměstnanec a Programu klíčový a vědecký personál.

Poté vystoupili Ondřej Brychta a Lukáše Knapek z Odboru azylové politiky Ministerstva vnitra ČR, kteří se zaměřili tyto problematiku Zaměstnanecké karty, pracovní migrace, dočasná ochrana. Konkrétně hovořili o těchto tématech:

Dočasná ochrana a strpění pobytu, Zvláštní dlouhodobý pobyt, Přechod z dočasné ochrany a strpění na zaměstnaneckou kartu, Zaměstnanecká karta a dlouhodobé pobyty (novinky), Dlouhodobá víza: sezónní zaměstnání a mimořádné pracovní vízum, Kde a jak získat pracovní sílu ze zahraničí, Dlouhodobá víza: sezónní zaměstnání a mimořádné pracovní vízum, Zaměstnanecká karta: (časté chyby) a Změny zaměstnání u držitelů duálních zaměstnaneckých karet. Dále informovali o činnosti Klientského centra pro poskytování informací cizincům a Informačním portále pro cizince.

Po nich vystoupil ředitel Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) Petr Čáp, který hovořil na téma: Trendy v zahraničí: zaměstnávání migrantů v zemědělství. Nejprve představil organizaci IOM, jejíž českou pobočku řídí, a to jako mezinárodní agenturu, která pracuje v rámci programů OSN. Poté se věnoval těmto problematikám: Zahraniční pracovníci – klíčový prvek evropského zemědělství, Budování atraktivního a stabilního zemědělského trhu práce, programu SKILLS MOBILITY PARTNERSHIPS (SMPS) a Zodpovědné zaměstnávání zahraničních pracovníků. Představil i španělský program GECCO. To je vlajkovému programu ekonomické migrace ve Španělsku. Poté se zaměřil i na vysvětlení podstaty programu Projekt Spojené království –Kyrgyzstán, který se týká možnosti využití kyrgyzských pracovníků, kteří dříve pracovali v Rusku a nyní se vracejí do Kyrgyzstánu. Hovořil i o posílení role Inspektorátu práce v rámci Projektu A.L.T. Caporalato! v Itálii, který se týká sezonních pracovníků v zemědělství, kdy se některé agentury práce dopouštějí nelegálního zaměstnávání. Přičemž v závěru zdůraznil, že agentura IOM Czechia pomáhá vytvářet podmínky pro bezpečnou, předvídatelnou a oboustranně výhodnou pracovní migraci, která odpovídá národním i mezinárodním prioritám.

V odpolední části programu vystoupila Lenka Šímová, ředitelka pracovní agentury AgroJobs s.r.o., kterou nedávno založil Zemědělský svaz ČR, a to jako konkrétní pomoc našim zemědělským podnikatelům při získávání pracovníků ze zahraničí. Konkrétně se hovořilo o pracovnících z Mongolska či Filipín. Představen byl i projekt AgroStudies, který je zaveden v Izraeli. V rámci tohoto bloku o svých zkušenostech dále hovořili i pracovníci zahraničního původu, kteří se, v rámci těchto programu, u nás angažují.

Tolik ke stručné charakteristice odborné části programu konference, s tím, že k jednotlivým vystoupením těchto řečníků se vrátíme v samostatných příspěvcích.